Vztah České republiky ke Státu Izrael hraje zásadní roli v naší zahraniční politice.
Tradičně stále podporujeme právo státu Izrael na svou nezávislou existenci. Vnímáme Izrael jako vyspělou zemi, fungující demokracii. Izrael dokázal vytvořit moderní kvetoucí stát.
Naše vztahy mají tradici. Kdykoliv byla naše republika svobodná, podporovala Izrael. Dokonce první prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk byl v dubnu 1927 první hlavou státu, která navštívila Jeruzalém, Tel Aviv, Haifu a kibucy v tehdejší Palestině. Masaryk svou návštěvou projevil solidaritu se židovským osidlováním Palestiny a podpořil sionismus, jako národní hnutí Židů, jehož cílem bylo vytvoření a udržení židovského národního státu na území historické Palestiny.
Československo patřilo mezi první státy, které uznaly nezávislý Stát Izrael (19. 5. 1948) a poskytlo mu účinnou pomoc ve válce za nezávislost. Naše země dodala klíčové dodávky zbraní (pušky, kulomety, munice, dělostřelectvo) a zejména leteckou techniku. Organizovala tajné letecké mosty (operace BALAK), které byly rozhodující pro přepravu zbraní navzdory mezinárodnímu embargu. Dokonce bývalý izraelský prezident Ezer Weizman absolvoval část svého vojenského výcviku v Československu v roce 1948, v rámci slavné československé pomoci při budování izraelského letectva (IAF – Israeli Air Force).
Po Šestidenní válce v červnu 1967 byla naše země přinucena Sovětským svazem přerušit diplomatické vztahy s Izraelem. A naopak 18. listopadu 1988 ČSSR uznalo neodvolatelně Palestinu jako nezávislý stát.
V roce 1989 jsme opět navázali diplomatické styky. Mimořádné vztahy po vynucené přestávce mohly pokračovat.
V roce 2003 bylo na unijní úrovní z podnětu mimo jiné České republiky explicitně potvrzeno, že celé hnutí Hamás (ne jenom ozbrojené složky Hamásu) zůstává na seznamu teroristických organizací Evropské unie.
Izrael má naše zastání na půdě OSN. V roce 2012 (29. 11.) patřila naše země vedle Izraele, USA, Kanady k devíti státům, které hlasovaly proti přiznání statusu nečlenského pozorovatelského Státu Palestině v OSN. Rezoluce i tak byla přijata. Tehdy se 41 států zdrželo a 138 států návrh rezoluce podpořilo. Podobně po napadení Izraele v roce 2023 (27. 10.) hnutím Hamás naše republika patřila mezi 14 států, které hlasovaly proti rezoluci Valného shromáždění OSN požadující bezodkladné, trvalé a humanitární příměří mezi Izraelem a Hamasem, včetně zajištění neomezené pomoci civilnímu obyvatelstvu v Gaze. I tato rezoluce byla přijata většinou 120 hlasů. Česká republika dále hlasovala proti další rezoluci (12. 12 2023) volající po okamžitém humanitárním příměří, nepodmíněném propuštění rukojmích a volném přístupu humanitární pomoci do Gazy. I tato rezoluce byla přijata, 153 států hlasovalo pro, 10 bylo proti, 23 se státy se zdržely.
V letech 2012, 2014 a 2016 proběhla zasedání vláda-vláda mezi ČR a Izraelem Pokaždé čeští členové vlády odjeli do Izraele. I to je zcela ojedinělé, aby dvě vlády tímto způsobem zasedaly a jednaly společně.
Z uvedeného vyplývá, že náš vztah k Izraeli je mimořádný. Patříme k nejpřátelštějším státům Izraele, hned vedle USA. O tom není možné pochybovat. Hluboké přátelství ale neznamená, že nutně musíme podporovat každé rozhodnutí izraelské vlády.
Na rozdíl od dnešní pozice České republiky konstatuji, že nemáme a nemůžeme souhlasit s rozhodnutím izraelské vlády o úplné vojenské okupaci pásma Gazy, a tedy k nucenému vysídlení tamních obyvatel. Pokračování v zabíjení civilistů, i osob, které čekají na vodu nebo potraviny, když počet obětí přesáhl číslo 60 000 izraelskou armádou je neospravedlnitelné.
Jde především o vnitřní politiku Izraele. Předseda vlády Benjamin Netanyahu se drží u moci již jen s podporou ultra ortodoxní části politického spektra. Ti, kteří drží vládu u moci, jsou lidé, kteří neslouží v armádě, mají rozsáhlé výjimky z placení daní a odvodů, studují Starý zákon a čekají na nový Izrael, ne ten, který politicky vznikl v roce 1948. V jejich očích Ben Gurion, otec zakladatel Izraele, nebyl Mesiáš a nový Izrael vytvoří až Mesiáš. Tyto politické sily, nejsou a nemohou být základem moderního demokratického státu. Jejich kolektivní nepřátelství vůči Palestincům (skrývané za odpor k hnutí Hamás) nelze přijmout.
Náš nesouhlas s touto politikou není a nemůže být označen a antisemitismus. Naopak právě od nás, tradičních přátel, se očekává, že nejsme zaslepení a že můžeme a máme právo upozornit na principy právního státu, včetně tří základních práv každého (i Palestince v Gaze), to je právo žít, být svobodný a vlastnit majetek. Právní stát znamená odmítání kolektivní viny nebo odpovědnosti. Máme právo připomenout potřebu změny izraelského přístupu k řešení situace v Gaze, od vojenského řešení k řešení politickému.
Cyril Svoboda
