Evropská země, aby se stala členem Evropské unie, musí splnit stanovené podmínky. Politicky byly formulovány na summitu Evropských společenství v roce 1989 v Kodani.
Platily pro nás, mají se uplatňovat vůči všem kandidátským zemím.
Politicky musí být kandidátská země zemí demokratickou se stabilními institucemi, garantujícími demokracii, právní stát, respektování lidských práv a respektování a ochranu menšin (včetně rusky mluvící).
Ekonomika kandidátské země musí být založena na fungujícím svobodném trhu se schopností vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami uvnitř Evropské unie.
Kandidátská země musí být schopna fakticky převzít závazky vyplývající z členství, acquis communautaire (právního řádu EU). Obecně jde o schopnost plnit povinnosti spojené s členstvím, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie, tedy výše deficitu státního rozpočti a veřejných financí.
Ani jednu z podmínek Ukrajina nesplňuje.
K tomu ani nevíme, jaká Ukrajina má být do Unie přijata. Má se na mysli Ukrajina se svými hranicemi před rokem 2014 (před anexi Krymu) nebo půjde o zemi v jiných hranicích? Pro EU bude nepřijatelné přijmout zemi, jejíž území bude okupováno jinou mocí. Přijetí Ukrajiny nemůže znamenat, že část území Unie by bylo pod nadvládou Ruské federace.
Mohlo by se konstatovat, že Ukrajina nemůže plnit podmínky, jsouc ve válce. Mohlo by se doporučit počkat na lepší časy. Chyba. Situace po válce nebude lepší. Naopak bude ještě horší. Ukrajina bude trpět nedostatkem mužské pracovní síly, exulanti se nebudou většinově vracet, a ti, kteří se vrátí, nebudou vítáni tou částí společnosti, která nesla tíhu války ve své vlasti. Připomínám dále, že se v zemi nachází nekontrolované obrovské množství zbraní a munice. Člověk nemusí mít velkou představivost, aby mu bylo jasné, že ještě dlouhou dobu si budou lidé individuálně nebo ve skupinách vyřizovat „účty“, jako „spravedlivou odplatu“. Půjde o pomstu, ne spravedlnost. Proces ukrajinsko-ukrajinského usmíření bude extrémně složitý. Bude trvat hodně dlouho, než se plně obnoví autorita státu.
V procesu své obnovy se Ukrajina z nutnosti obrátí na jiné země se žádostí o migranty, protože peníze samy o sobě silnice, budovy, železnice a další stavby nepostaví. Bude potřeba, dostatek pracovní síly. Rusové budou jako pracovní síla nepřijatelní a občané Evropské unie nepřijdou. Tak se Ukrajina obrátí se žádostí o pomoc do jiných regionů. Ukrajina se stane zemí se silnou migrací z Blízkého východu a severu Afriky. To nevěstí nic dobrého pro Evropu.
Ukrajina nemá zkušenost s demokratickou formou vlády, jakou známe v Evropské unii. Silněji prosakují informace, že se nedaří v boji proti korupci a vládě oligarchů. Naděje na brzkou změnu k lepšímu je mizivá. Dokonce existuje riziko (i když si ho nepřejeme), že se základní evropský směr ukrajinské politiky může v budoucnu změnit.
Dále je třeba vzít v úvahu náklady, které bude třeba vynaložit na obnovu Ukrajiny. Odhaduje se, že čistý příjem Ukrajiny z Unie by spotřeboval více než 10 % celého rozpočtu EU. To by znamenalo změnu priorit v celé Unii, více peněz pro Ukrajinu na úkor ostatních členských států nebo potřebu zvýšit příspěvek členských států do Unie. A to je třeba vzít na zřetel slabou míru transparentnosti, která na Ukrajině vládne.
Slibovat členství Ukrajině v dohledné době je nepoctivé. Nedojde k němu. Je třeba najít jiný (poctivý) formát úzké spolupráce mezi EU a Ukrajinou, jinak proces dopadne zle. Frustrace obyvatel Ukrajiny může vést k proti unijní náladě, a to není v našem zájmu.
Cyril Svoboda
