Pozadí aktuálních (ne)diplomatických vztahů Turecka a USA

     Diplomatické vztahy Spojených států a Turecka klesly na nejnižší úroveň za posledních 40 let. V neděli 8. října pozastavila americká ambasáda v Ankaře s okamžitou platností udělování cestovních víz občanům Turecka v reakci na zadržení tureckého zaměstnance konzulátu americké ambasády v Istanbulu. Ten byl tureckou stranou obviněn z napojení na hnutí duchovního Getullaha Gülena, který žije v exilu v USA (za poslední rok bylo v Turecku odhadem zadrženo přes 50 000 lidí pod stejnou záminkou).

Turecká strana reagovala za několik hodin totožným gestem, kdy ohlásila, že nebude nadále akceptovat žádosti o vízum od občanů Spojených států – zemi jich navštívilo minulý rok téměř půl milionu.

V reakci na tyto události se propadla turecká lira o 6,6 %, což je největší skok od vojenského puče v červnu 2016. Ztrátu zaznamenaly také akcie národního leteckého dopravce Turkish Airlines, jež klesly o 8 %.

 

ambas usa tur

(Ambasáda Spojených států amerických v Ankaře)

 

-Tato situace je však pouhým vyvrcholením několika událostí v posledních letech-

 

Nedělní incident nebyl prvním svého druhu. Již v březnu tohoto roku byl zadržen překladatel konzulárního oddělení ambasády Spojených států, kterého Turecko obvinilo z napojení na kurdské separatisty.

Dalším případem je americký kněz Andrew Brunston, který je v Turecku již rok vězněn za údajné kontakty s Gülenovými sympatizanty.

Pouhý den po oboustranném přerušení vydávání víz byl tureckými autoritami předvolán další zaměstnanec amerického konzulárního oddělení v Istanbulu a policie zadržela jeho děti a ženu.

11. října dále tamní tribunál odsoudil finsko-tureckého reportéra Wall Street Journal ke dvěma letům odnětí svobody za terorismus.

Významnosti a závažnosti dané situaci přidává navíc fakt, že Turecko a USA jsou oficiálními partnery díky členství v NATO. Donald Trump na zářijovém setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem prohlásil, že obě členské země jsou si blíž než kdy předtím. Většina Turků však věří, že USA hrála roli ve vojenském puči (který je dodnes vysvětlován několika rozporuplnými názory). To především kvůli pobytu vládou označovaného strůjce puče Fethullaha Gülena na území Spojených států. Samotný prezident Erdogan se již dlouhou dobu snaží o jeho vydání. 

Dalším bodem rozdělujícím USA a Turecko je Kurdistán. Turecká strana viní Spojené státy z vyzbrojování Kurdů a zakázané militantní Strany kurdských pracujících (PKK), jejichž odnože v sousední Sýrii bojovaly proti Islámskému státu (IS).

Jednotnost nenalezneme ani v Tureckém působení v boji proti IS. Turecká ofenziva v Sýrii kromě IS cílila také na YPG – syrské kurdské milice, jedny z nejefektivnějších složek koalice bojující proti IS. Turci se v rámci vojenské operace snažili zabránit kurdským milicím v jejich snaze zabrat další území u jižních hranic Turecka a ovládnout tak turecké pohraničí, čímž by byli posíleni také turečtí kurdští separatisté. 

 

kurds map1 lepsi

(Označené území znázorňuje oblast obydlenou Kurdy)

 

Reputace tureckého prezidenta Erdogana ve Washingtonu byla výrazně zasažena po jeho návštěvě na jaře 2017, kdy byli jeho bodyguardi nafilmováni při násilném zásahu proti poklidným protestujícím několik kilometrů od Bílého domu. 

 

 

Co se bude dít dál?

 

Tento týden navštívila americká delegace Turecko s cílem napravit diplomatické roztržky mezi spojenci Severoatlantické aliance. USA pro odblokování situace požaduje po turecké straně informace a podrobnosti ohledně vyšetřování zadrženého pracovníka amerického konzulátu. Poslední prohlášení tureckého ministra zahraničí zní následovně: ,,Turecko se nebude podrobovat vnějším zásahům ze strany Spojených států během probíhající vízové krize a odmítá podmínky, které nemůže splnit.‘‘

 

min zahr tur

(Turecký ministr zahraničních věcí  Mevlut Cavusoglu) 

 

Většina analytiků souhlasí s tím, že se polické elity na obou stranách budou snažit eskalaci situace v následujících dnech zmírnit. Impulzivnost lídrů Trumpa a Erdogana však nevylučuje jakýkoliv obrat a rozhodně nedává buducnosti diplomatického konfliktu jistotu.  

Kontaktujte nás

info@diplomaticka-akademie.cz

+420 226 205 139 (sekretariát)

Dlouhá 16
Praha 1, 110 00